Jak vyřešit zachytávání olůvek mezi kameny?

Jak vyřešit zachytávání olůvek mezi kameny?

S kolegou lovíme kapry druhým rokem a letos jsme zavítali na Lipenskou přehradu. Našli jsme pěkné, klidné místo, o kterém jsme si mysleli, že bude pro lov kaprů vyhovovat. Před námi byla padesát metrů dlouhá mělčina s hloubkou 1,5 m. Po zmíněných padesáti metrech začalo dno klesat až do hloubky šesti metrů. V těchto místech se ukazovalo značné množství kaprů. Jenže obrovský problém je v tom, že v místech, kde dno začíná klesat do hloubky, je kamenný násep, který tvoří značné množství velkých a malých kamenů. S kolegou lovíme kapry druhým rokem a letos jsme zavítali na Lipenskou přehradu. Našli jsme pěkné, klidné místo, o kterém jsme si mysleli, že bude pro lov kaprů vyhovovat. Před námi byla padesát metrů dlouhá mělčina s hloubkou 1,5 m. Po zmíněných padesáti metrech začalo dno klesat až do hloubky šesti metrů. V těchto místech se ukazovalo značné množství kaprů. Jenže obrovský problém je v tom, že v místech, kde dno začíná klesat do hloubky, je kamenný násep, který tvoří značné množství velkých a malých kamenů. Z hloubky cca 5,5 m jsme měli opravdu hodně záběrů na boilie, ale bohužel docházelo k tomu, že když jsme kapra zdolávali v blízkosti této kamenné hráze, tak se olůvko zachytilo mezi kameny a my jsme rybu prostě nedokázali zdolat. Statisticky vyjádřeno, cca 6 ryb z deseti uvízlo na hrázi a pokud jsme rybu úspěšně zdolali, tak pokaždé bylo olůvko značně poškozeno. Zkoušeli jsme různé montáže, různé tvary zátěží, bohužel nic platné. Existuje nějaké olůvko příznivého tvaru, které by se do kamenů nezachytávalo? Dá se tento problém řešit nějak jinak? Stanislav Vaněk, Písek Obdobný problém jsem musel řešit při lovu kaprů těsně po povodních. Lovím převážně na řece Labi, která je plná již zmíněných kamenných sedimentačních hrází. Většina z nich však byla za ta léta zanesena naplaveninami a lov kaprů příliš nekomplikovala. Spíše naopak, neboť právě v blízkosti těchto hrází se kapři zdržovali. Jenže rozbouřená voda při povodních část naplavenin odnesla a vrcholy kamenných hrází tak trochu obnažila. A právě mezi kameny na vrcholu hráze se mi často olovo vklínilo.

Neexistuje žádný tvar olova, které by mezi kameny nezapadalo. Jediným řešením bylo sestavit celou montáž tak, aby se olovo při takové komplikaci vždy a spolehlivě odpojilo od závěsu. Nabízejí se vlastně dvě alternativy. Ta první spočívá v tom, že do závěsu na zátěž nevložíme boční závěsné olovo, ale pouze větší obratlík. Pak si připravíme 3 cm dlouhou silikonovou bužírku, kterou propojíme volné očko obratlíku (vloženého do závěsu na zátěž) s obratlíkem závěsné boční zátěže. Je vcelku pochopitelné, že takto sestavenou montáží nemůžeme v žádném případě nahazovat (zátěž by z bužírky vypadla již při náhozu) a musíme ji do loviště vyvézt. Na revírech, kde je zavážení nástrah povoleno, to není problém. Já jsem tento styl praktikoval i na “rizikových“ místech na řece Labi. Lovil jsem na vzdálenost cca 40 m (kam bych za normálních okolností bez problémů dohodil) a při dvou kontrolách porybní tuto situaci a její řešení naprosto chápali a tolerovali. Šlo přece o to “nepřišpendlit“ ryby pomocí návazce a uvíznutého olova ke kamenné hrázi, k čemuž by v případě použití standardní montáže mohlo docházet. Pokud tedy použijeme popsanou sestavu s bočním olůvkem připevněným pomocí obratlíku a silikonové bužírky a během zdolávání kapra dojde k uvíznutí olůvka mezi kameny, pak stačí se do prutu trochu více opřít a olůvko se z bužírky vytrhne. Tím pádem máme naprosto volný vlasec a velikou šanci na úspěšné zdolání a podebrání ryby. Druhá alternativa spočívá v tom, že závěsku na boční zátěž umístíme na vlasci (či šokovce) opačně, než je běžné. Olovo vložíme nikoli ze shora, ale zespoda a tradičně zafixujeme bužírkou. Když dojde k uvíznutí olova, opět stačí vyvinout prutem větší sílu a olovo se ze závěsu uvolní. Osobně používám první alternativu, kterou mám vyzkoušenou a která funguje stoprocentně a navíc nemusím měnit pozici závěsky. Nevýhodou těchto atypických montáží je poměrně značná spotřeba zátěží, ale na druhou stranu si nemusíme lámat hlavu tím, zda nám olovo v hrázi uvízne či nikoli. Při takovém stylu lovu poblíž potopených hrází je vhodné používat opravdu velmi kvalitní a odolné pletené šňůry na návazce a hlavně na „šokovku“ (např. Hemingway či uhlíkem zesílené pletené šňůry Platil Tagara), neboť jakýkoli kontakt s ostrými „šutry“ je oním prubířským kamenem i pro pletené šňůry. Rozhodně není od věci použít i poněkud delší hadičku proti zamotání, která ochrání část šňůry (popřípadě vlasce) těsně nad obratlíkem a zátěží.